Jak jsem přešel na barefoot a už se nevrátil

Své první barefoot sandály s tenkou podrážkou, jsem si vyrobil před 2 lety. Musím se přiznat, že ze začátku jsem byl k začínajícímu barefoot hnutí velmi skeptický. Kupovat si drahé boty, řádově za několik tisíc, a chodit v nich po tvrdém povrchu ve městě mi nedávalo smysl.

Chodím často a rád a mám i zkušenost z 1000 km pouti do Santiaga de Compostella. Jsem zvyklý vnímat a poslouchat své tělo, protože přes 15 let cvičím Taichi a věnuji se pohybovým meditacím. Rád také zkouším a testuji věci svou vlastní zkušeností. Proto jsem se nenechal odradit svými skeptickými myšlenkami, a když jsem objevil možnost vyrobit si sandály za přijatelnou cenu, neváhal jsem.

Byl jsem v té době samouk, neměl jsem se s kým poradit a od koho načerpat zkušenosti. Což se ukázalo jako nejlepší cesta k získání naprosto přesvědčivých vlastních zkušeností. Nebyl jsem tak ovlivněn mediální masáží či myšlenkami a názory druhých. K tomu ostatně vyzýváme i účastníky našich workshopů. Rádi s nimi své zkušenosti sdílíme, ale vždy je vybízíme k tomu, aby hlavní pozornost věnovali podnětům a vjemům, které jim dává jejich vlastní tělo, jejich nohy.

Sandály jsem začal zkoušet postupně, velmi zlehka a vždy jen na krátký úsek. Nevěřil jsem, že bych byl schopný v nich ujít delší vzdálenost. V záloze jsem proto měl vždy rezervní obuv, na kterou jsem byl zvyklý. Postupně se však záložní obuv v batohu stávala jen mrtvou váhou. Jakmile jsem si po pár týdnech na sandály zvykl, už jsem nechtěl měnit. Koncem léta jsem si už dovolil pořádný zátěžový test a vyrazil na 12 km horskou túru údolím Bílé Opavy v Jeseníkách. Sandály vydržely a nohy také. Jen kolemjdoucí v těžkých pohorkách koukali a nevěřícně kroutili hlavou.

Přibližně po měsíci jsme se s Renatou nezávisle na sobě shodli na tom, že nenápadně vymizely obvyklé bolesti bederní části zad a kolen. To nás zaujalo natolik, že jsme se začali více zajímat o tématiku bosé chůze a o to jak na pohybový aparát působí. Dotazy účastníků workshopů a setkání s lidmi jako Matúš Svinčák a Mária Lomnická z Ventro centra pohybu, nás nasměrovalo k tomu, abychom se více začali o chůzi naboso či v botách s tenkou podrážkou více zajímat.

Díky Matúšovi a Márii jsem pochopil, že bosé boty nejsou jen o tenké podrážce.

Léto v sandálech skončilo a já jsem se na zimu vrátil do svých těžkých trekových bot. Jako zázrakem se do týdne vrátily bolesti zad i kolen. Bylo to až příliš přesvědčivé. Zimu jsem v nich ještě odchodil, ale na jaře už jsem to nevydržel a koupil jsem své první barefoot boty. Pak vzápětí druhé a třetí a začal tak s kompletní přestavbou svého botníku. K běžné obuvi jsem se již nevrátil. Už si to ani neumím představit.

Je tedy barefoot obuv vhodná do města? Vaši odpověď nechám na vás. Zkuste to a ucítíte sami. Mé nohy si mou odpověď užívají každý den.

Zajímáte se o barefoot obuv, přečtěte si článek: „Chcete začít s barefoot? 6 rad, jak to zvládnout bez újmy na zdraví„.