Šťastné boty Mezi Ploty

Když nás kamarád David Mrhač z Bosé turistiky pozval na Mezi Ploty a organizátoři potvrdili naši účast, ani jsem si plně neuvědomil, jaká je to čest. Byli jsme pozváni, abychom svými workshopy na výrobu barefoot sandálů přispěli k vytváření pozitivní atmosféry v Oáze pro duši. Mimochodem skvěle vybrané místo, které působí v rámci hektického festivalu jako skutečná oáza klidu.

Mezi Ploty se za 25 let své existence stal pojmem a významným festivalem nejen v rámci České republiky, ale v celoevropském měřítku. Mezinárodní porota jej proto v letošním roce ocenila značkou EFFE Label 2017–2018, kterou uděluje evropským festivalům splňujícím vysoká kritéria kvality.

Bylo asi dobře, že mi to všechno začalo docházet až v průběhu příprav týden před festivalem, protože jsem dostal trému. Na okamžik mě přepadly myšlenky: „15.000 lidí!“, „Jak to zvládneme?!“, „Celý víkend! To bude záběr!“…. „Pomoooc!“ Ale praktických věcí k zařizování bylo tolik, že na takovéto myšlenky nezbyl čas. Celé to probíhalo ve svižném, místy i divokém, tempu.

Jakmile jsme v sobotu nainstalovali stánek a nachystali pracoviště pro workshopy, začaly do areálu proudit davy účastníků. Šťastné sandály Happy Sandals, zaujaly. Pro některé již známá myšlenka bosých sandálů. „Chtěla jsem si je vyrobit už loni. A teď jsem vás tady našla. To je skvělé.“ a pro mnohé překvapivě nový a neobvyklý způsob obouvání.

Už to, že účastníci workshopu věnovali místo poslechu skvělých koncertů, skvělých hudebníků a kapel, více než hodinu svého času výrobě svých vlastních sandálů mě obrovsky těší. Je to pro mě další důkaz, jak je myšlenka a vize šťastných nohou a zdravé chůze v dnešní době důležitá a potřebná. Mám radost, že lidé mají zájem o aktivní účast na věcech, mají chuť se něco učit a vyrábět svýma vlastníma rukama a nejdou se jen pasivně bavit. Myslím, že právě to je v souladu s myšlenkami celého festivalu Mezi Ploty. Díky původně bláznivému nápadu vizionářského zakladatele festivalu a pečlivé mravenčí práci organizátorů, vyrostla postupně akce s širokým pozitivním dopadem a hojnou návštěvností. Za nás chci tímto poděkovat všem organizátorů, kteří se o nás spolehlivě, ochotně a navzdory svému pracovnímu vytížení, vždy s úsměvem starali.

Téma bosých a skoro bosých nohou díky Davidovi a jeho týmu Bosé turistiky zaplnilo velkou část Oázy pro duši. Umožnilo odvážným zájemcům otevřít a posunout ploty své mysli například chůzí po střepech a jako vrchol obou večerů chůzí po žhavých uhlících mezi šlehajícími plameny. Věřím, že mysl absolventů těchto přechodů je nyní díky tomu o něco otevřenější a tolerantnější.

Naše výrobní workshopy téma bosých nohou posunuly ještě o kousek dál a přispěly svým dílem k vytváření tvořivé atmosféry. Staly se jakousi „pracovní terapií“ pro účastníky festivalu. Z původně 6 plánovaných termínů workshopů spontánně vznikl dvoudenní nepřetržitý výrobní proces. Desítky dospělých i dětí odešly ve svých nových šťastných sandálech.

„My jsme viděly vaše sandálky u našich přátel a tak se nám líbily, že jsme si je přišly vyrobit.“, potěšily nás svým zájmem dvě mladé ženy. A přiměly nás tím, opět o hodinku oddálit plánovaný konec. A jakoby na omluvu nás povzbudily slovy: „Víte, kolika lidem jste udělali radost!?“ Ano, to je na práci s lidmi, ať už je to vedení workshopů a kurzů, osobní asistence, koučování či terapie, apod. právě to co nás, kteří takto pracujeme, motivuje a těší. Je to vždy velká výzva a současně hluboce naplňující pocit radosti z možnosti pomáhat.